Mgr. Karolína Liška Ph.D.
Vedoucí týmu
Ústav fyziologie, 2. LF UK
Profesní zkušenosti
Mgr. Karolína Liška, PhD. je juniorní akademickou pracovnicí na Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Získala titul Ph.D. v oboru neurovědy. Ve své práci se zabývala úlohou cirkadiánní regulace fyziologických funkcí živočichů, a to včetně funkce oblastí mozku podílejících se na učení a paměti. Získala přitom zkušenosti s technikami in vivo i in vitro, imunohistochemickými a molekulárně biologickými metodami. Koordinovala také produktivní spolupráci s týmem prof. Martina Ralpha na University of Toronto. Absolvovala také stáž v laboratoři prof. Jihwana Myunga na Taipei Medical University na Tchaj-wanu. Zde získala cenné zkušenosti se špičkovými technikami in vitro.
Po dokončení doktorského studia se stala členem skupiny Patofyziologie SUDEP na Ústavu Fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zde získala zkušenosti s mikrochirurgií a záznamem fyziologických funkcí in vivo na modelu chronické epilepsie. Nasbíraná data vyžadovala implementaci zpracování signálu, pro kterou navázala úspěšnou spolupráci s matematiky a biomedicínskými inženýry. S neurology z Centra pro epilepsie FN Motol koordinuje také klinickou část projektu SUDEP týmu, který zahrnuje analýzu kardiovaskulárních a respiračních funkcí u osob s farmakorezistentní epilepsií, u nichž je prováděno video-EEG monitorování.
Výzkumné zájmy
Mgr. Karolína Liška, PhD., se ve svém výzkumu zaměřuje na základní mechanismy vzniku epilepsie. Oblastí jejího zájmu je zejména SUDEP („náhlé nečekané úmrtí při epilepsii“). Tento devastující jev se u některých pacientů s epilepsií vyskytuje neočekávaně a cílem je odhalit základní mechanismy a identifikovat potenciální biomarkery, které by mohly predikovat jeho výskyt. Za tímto účelem zkoumá dopady záchvatů na vitální fyziologické funkce, jako jsou srdeční a dechové funkce, a jejich modulaci. Na základě pochopení faktorů přispívajících ke vzniku SUDEP doufá, že se jí podaří vyvinout preventivní strategie a potenciální terapeutické zásahy zlepší výsledky léčby pacientů.
Vybrané publikace
Liška, K., Dočkal, T., Houdek, P., Sládek, M., Lužná, V., Semenovykh, K., … & Sumová, A. (2023). Lithium affects the circadian clock in the choroid plexus–A new role for an old mechanism. Biomedicine & Pharmacotherapy, 159, 114292. https://doi.org/10.1016/j.biopha.2023.114292
Liška, K., Sladek, M., Houdek, P., Shrestha, N., Lužná, V., Ralph, M. R., & Sumova, A. (2022). High Sensitivity of the Circadian Clock in the Hippocampal Dentate Gyrus to Glucocorticoid-and GSK3-Beta-Dependent Signals. Neuroendocrinology, 112(4), 384-398. https://doi.org/10.1159/000517689
Liška, K., Sládek, M., Čečmanová, V., & Sumová, A. (2021). Glucocorticoids reset circadian clock in choroid plexus via period genes. J Endocrinol, 248, 155-66. https://doi.org/10.1530/joe-20-0526
Sládek, M., Liška, K., Houdek, P., & Sumová, A. (2021). Modulation of single cell circadian response to NMDA by diacylglycerol lipase inhibition reveals a role of endocannabinoids in light entrainment of the suprachiasmatic nucleus. Neuropharmacology, 185, 108455. https://doi.org/10.1016/j.neuropharm.2021.108455
Čečmanová, V., Houdek, P., Šuchmanová, K., Sládek, M., & Sumová, A. (2019). Development and entrainment of the fetal clock in the suprachiasmatic nuclei: the role of glucocorticoids. Journal of Biological Rhythms, 34(3), 307-322. https://doi.org/ 10.1177/0748730419835360